>>Kurz ZDARMA<<
Začni chůzí. Běhat můžeš začít později.
„Já neumím běhat.“ Tuhle větu slýchám docela často. A většinou na ni odpovídám jednoduše: Umíš. Jen možná začínáš příliš rychle. Nemusíš první den uběhnout pět kilometrů. Nemusíš uběhnout ani kilometr. A vlastně nemusíš začít během vůbec. Klidně začni chůzí.
Právě o začátcích bude další EDA ŽIVĚ v neděli 23. srpna. Chci ho věnovat hlavně lidem, kteří by se chtěli začít pravidelně hýbat, možná i běhat, ale stále mají pocit, že na to nemají kondici, věk, postavu nebo talent. Podíváme se na to, proč může být obyčejná chůze velmi dobrým prvním krokem a jak se z ní postupně dostat k běhu.
Když se podíváte na malé děti, vůbec neřeší, jestli jejich pohyb splňuje nějaká pravidla běžeckého tréninku. Chvíli běží, potom jdou, zastaví se a za chvíli zase vyrazí. Neřeší tempo, kilometry ani to, jestli se jejich pohyb „počítá“. Prostě se hýbou. A možná bychom se od nich měli něco naučit.
Jednou z nejčastějších chyb začátečníka totiž je, že vyjde před dům a pokusí se prostě běžet. Pokud možno několik kilometrů a bez zastavení. Po několika minutách lapá po dechu, tep letí nahoru, nohy těžknou a v hlavě se objeví známá věta: „Vidíš, běhání není pro mě.“ Jenže problém nemusí být v běhání. Problém může být pouze v tom, jak jste začali.
Střídat běh a chůzi je úplně v pořádku. Není to podvádění, slabost ani nějaký méně hodnotný běh. Pro člověka, který dlouho nesportoval, je to naopak velmi přirozená cesta, jak si postupně vybudovat kondici. Začnete chůzí, přidáte krátký úsek velmi lehkého běhu, vrátíte se do chůze a po chvíli se znovu rozběhnete. Postupně se běžecké úseky prodlužují a chůze ubývá.
Nejdůležitější podle mě není, jak rychle se z chůze dostanete k souvislému běhu. Mnohem důležitější je, aby se pohyb stal pravidelnou součástí vašeho života. Začátečník totiž často udělá přesný opak. Má obrovskou motivaci, začne příliš intenzivně, chce výsledky okamžitě a po několika trénincích přijde únava, bolest nebo ztráta chuti.
Mnohem lepší je skončit první tréninky s pocitem, že jste klidně mohli udělat ještě trochu víc. Druhý den se můžete těšit na další pohyb místo toho, abyste řešili, co všechno vás bolí. Kondice se nebuduje jedním hrdinským výkonem. Buduje se pravidelností.
A to podle mě platí dvojnásob s přibývajícím věkem. Je úplně jedno, jestli začínáte ve 45, 55 nebo 65 letech. Není potřeba během prvních čtrnácti dnů dohánět roky, kdy jste se nehýbali. Dejte tělu čas. Chůze, lehký běh, odpočinek, trochu síly a zase pohyb. Pomalu, postupně, ale dál.
Zajímavé přitom je, že zatímco začátečníci mají často strach, že běhají příliš pomalu, zkušenější běžci mají přesně opačný problém. Neumějí zpomalit ani ve dnech, kdy by měli běžet opravdu lehce. Proto teď v naší anketě Prostě běž pokládáme jednoduchou otázku: Běháš většinu svých lehkých běhů opravdu pomalu?
V neděli 23. srpna se v EDA ŽIVĚ vrátíme hlavně k začátečníkům. Ukážeme si, jak začít, když dnes neběháte vůbec, proč se nebát chůze, jak ji střídat s během a podle čeho poznat, že můžete postupně přidávat. A také proč není cílem prvních týdnů dokázat, kolik vydržíte, ale vytvořit si návyk, který vám může vydržet roky.
Pokud už teď víte, že chcete začít, můžete se přidat do našeho 28denního kurzu Rozběhni se z chůze ZDARMA. Začínáme opravdu od začátku a postupujeme krok za krokem od chůze k běhu. Nemusíte mít žádnou běžeckou minulost ani zvláštní kondici. Právě proto ten kurz existuje.
A ještě jedna prosba. Možná tenhle článek nečtete kvůli sobě, protože už dávno běháte. Ale téměř každý z nás zná někoho, kdo roky říká: „Já bych taky chtěl začít, ale…“ Pošlete mu odkaz na kurz. Třeba právě to bude impuls, který potřebuje.
Nemusíte začít během. Stačí začít. A potom… Prostě běž. 🏃