Dva nesmiřitelné tábory. Pravda je doslova někde uprostřed.

Běh přes špičku je pružný, podporuje správný náklon těla, ale přetěžuje achilovku a lýtko. Při delším běhu hrozí vyšší riziko křečí do lýtek a stehenních svalů, zejména na zadní straně stehna. Tento styl došlapu vyžaduje dobrou péči o nohy – uvolňování chodidel, masáž a protahování lýtek a achilovek. Namáhané svaly nohou ocení slanou či magnesiovou koupel.

• Staň se členem běžeckého klubu Prostě běž! a získej výhody
• 112 běžeckých tipů jen 299 Kč pro členy

Běh přes patu bych řadila až ke škodlivému běhu. Na patu můžeš dopadnout, jen když noha dopadá před těžiště, čímž se v běhu brzdíš. Dupnutí na patu bývá razantní, i když máš dobře tlumivé boty. Náraz přejde jako vlna do kříže, případně až do krční páteře. Patní kost je nepružná, celá klenba nohy je pak tuhá. Jedním z průvodních jevů bývá bolest bérců, protože přitažení špičky přetěžuje svaly na jejich přední straně. K úpravě často stačí zkrátit krok a zvětšit náklon těla, změnit těžiště.

Optimální dopad je na malíkovou stranu přední části chodidla a následným přenosem na celé chodidlo. Změnit došlap ze špičky na celé chodidlo ale není nijak snadné. Zkus si na to více myslet a pohyb si uvědomovat.