Pět kilometrů. Desítka. Půlmaraton. Maraton. Osobák. Takhle jsme si zvykli přemýšlet o běžeckých cílech. Jenže když jsem se vás zeptal, co ještě chcete v běhání dokázat, nejvíc hlasů nedostal maraton ani osobní rekord.

Vyhrálo prostě běhat pravidelně a hlavně nepřestat. Možná se totiž nemění jen naše tělo. S věkem, zkušenostmi a roky běhání se mění i to, co od běhu vlastně chceme. A možná vedle cíle něco dokázat nebo se zlepšit přichází ještě jeden: vydržet.

Eda: "Proč vlastně běháš? Běžecký cíl nemusí být osobák ani maraton"

Co v článku najdeš

1. Co ještě chtějí dokázat běžci Prostě běž
2. ZAČÍT – když je cílem vůbec se rozběhnout
3. DOKÁZAT – prvních 5 km, 10 km nebo první závod
4. ZLEPŠOVAT – rychlost, závody a osobáky
5. VYDRŽET – proč může být největším cílem prostě nepřestat
6. Proč nemusíš volit mezi výkonem a dlouhověkostí
7. Proč se k běhání musí přidat síla
8. Jak si nastavit cíl na dalších 10, 20 nebo 30 let

Nejdřív jsem se zeptal vás

V Anketě #10 Prostě běž jsem položil jednoduchou otázku: Co ještě chceš v běhání dokázat? Z prvních 103 odpovědí vznikl podle mě docela zajímavý obrázek.

Nejvíc z vás – 32 % – chce běhat pravidelně a hlavně nepřestat. Dalších 19 % chce být silnější a běhat bez problémů. Teprve potom přicházejí klasické běžecké mety: 14 % chce uběhnout 5 km bez zastavení, 11 % první půlmaraton, 6 % prvních 10 km. Maraton a osobní rekord mají shodně necelých 5 %.

A dalších 9 % odpovědělo, že chtějí běhat ještě v 70, 80... Zaujala mě ještě jedna drobnost. Zatím nikdo nezaškrtl možnost, že žádný cíl nemá. Samozřejmě nejde o vědecký průzkum a hlasování stále pokračuje. Ale možná nám výsledky něco říkají o tom, jak se naše vztahy k běhání postupně mění.

1. ZAČÍT: Někdy je největším cílem vůbec se rozběhnout

Každý běžecký příběh někde začíná. Pro člověka, který dnes běhá půlmaratony, může pět kilometrů vypadat jako obyčejný trénink. Pro někoho jiného je ale uběhnout prvních pět kilometrů bez zastavení obrovská meta.

Právě proto pořád říkám začátečníkům, že nemusí první den uběhnout pět kilometrů. Nemusí uběhnout ani jeden. Klidně mohou začít chůzí a postupně přidávat krátké úseky běhu. Nejdůležitější totiž není, jak rychle se z chůze dostaneš k souvislému běhu. Důležitější je, aby ses k pohybu vracel pravidelně.

Pokud právě začínáš, podívej se na článek Jak začít běhat? Začni chůzí. Možná zjistíš, že cesta k běhání může být jednodušší, než sis myslel.

2. DOKÁZAT: Pět kilometrů, desítka, první závod

Potom přichází krásná etapa, kdy postupně zjišťuješ, co všechno tvoje tělo dokáže. Pět kilometrů. Deset. První závod. Třeba první půlmaraton. Pro někoho může být první souvislá pětka větším sportovním vítězstvím než pro zkušeného běžce maraton.

Závod přitom nemusí být jen honbou za časem. Už ve starším článku Proč běžet závod? jsem psal o emocích, motivaci k pravidelnému tréninku, nových místech a lidech, které díky běhání poznáme. A za tím si stojím pořád.

Pokud už pět kilometrů zvládáš a láká tě další krok, máme v archivu také Jak uběhnout 10 km? včetně tréninkového plánu. Cíl nemusí být světový rekord. Stačí, když je to něco, co je důležité právě pro tebe.

3. ZLEPŠOVAT: Když už nestačí jen doběhnout

Pak se často něco změní. Pět kilometrů už uběhneš. Desítku také. A začneš se dívat na hodinky. Kolik jsem běžel kilometr? Dokázal bych desítku pod hodinu? Co půlmaraton? A začíná klasická běžecká hra s tempem, intervaly, kilometry a osobáky.

Na tom není vůbec nic špatného. Mně je 55 a pořád mě baví závodit. Pořád mě zajímá tempo a pořád chci vědět, jestli dokážu běžet rychleji. Jen už vím, že cesta ke zrychlení nevede přes to, že začnu každý běh běhat rychleji.

Právě tomu jsem věnoval článek Jak zrychlit svůj běh? Nestačí prostě běhat rychleji. A pokud raději koukáš než čteš, v archivu Prostě běž najdeš také video 6 kroků jak zrychlit běh, které se postupně stalo jedním z nejsledovanějších videí našeho kanálu.

4. VYDRŽET: Najednou nechceš jen běžet rychleji

A pak možná přichází třetí fáze. Přesně tu podle mě začínáme vidět v naší nové anketě. Nejčastější odpovědí není maraton ani osobák. Je jí běhat pravidelně a hlavně nepřestat.

To podle mě není rezignace na sportovní ambice. Naopak. Zaběhnout jeden závod je projekt na několik měsíců. Zůstat aktivní dalších dvacet nebo třicet let je projekt na kus života. A najednou začneš vedle otázky „Jak rychle dnes poběžím?“ řešit také otázku „Dokážu takhle trénovat dlouhodobě?“

O běhání v různých obdobích života jsem psal už dříve v článku Běhání podle věku – 25, 35, 50, 60 a 70. Dnes bych k němu přidal jednu společnou větu: v každém věku můžeš mít jiný krátkodobý cíl, ale dlouhodobý cíl může zůstat stejný – nepřestat se hýbat.

5. Osobák, nebo dlouhověkost? Proč si vybírat

Nechtěl bych, aby z toho vznikla další poučka typu: „Po padesátce zapomeň na osobáky a hlavně se šetři.“ To by mě nebavilo. Pořád chci závodit, občas běžet rychle a zkoušet, co moje tělo ještě dokáže.

Jenže vedle krátkodobého cíle mám dnes ještě jeden dlouhodobý: chci běhat i za dvacet let. Tyhle dvě věci se podle mě vůbec nemusí vylučovat. Dobře postavený trénink může zlepšovat výkon a současně připravovat tělo na další roky pohybu.

Stejné je to s kilometry. Neexistuje jedno správné číslo pro každého. Jiný objem potřebuje člověk, který chce poprvé uběhnout pět kilometrů, a jiný člověk připravující se na maraton. Podrobněji jsme to rozebrali v článku Kolik kilometrů týdně stačí?. Mnohem důležitější než honit jedno číslo je vědět, proč vlastně běháš.

6. Po padesátce se nemusí zmenšit ambice. Mění se strategie

S přibývajícími roky podle mě nemusíme automaticky přestat závodit nebo trénovat rychlost. Mění se ale způsob, jakým k tréninku přistupujeme. Větší význam začíná mít regenerace, rozumné dávkování intenzity a hlavně síla.

A právě druhá nejčastější odpověď v naší anketě mě proto potěšila. Téměř každý pátý z vás chce být silnější a běhat bez problémů. To je podle mě velmi dobrá definice běžecké ambice, zvlášť pokud chceme běhat dlouhodobě.

7. Nemusíš mít jen jeden běžecký cíl

Možná je problém už v otázce „Jaký je tvůj běžecký cíl?“ Proč by měl být jen jeden? Klidně můžeš mít krátkodobý cíl uběhnout letos první desítku, střednědobý cíl zlepšit si příští rok půlmaraton a zároveň dlouhodobý cíl běhat ještě v 70 nebo 80.

A právě ten třetí cíl může ovlivnit způsob, jakým trénuješ na první dva. Najednou začne dávat větší smysl síla, regenerace, lehké běhy, rozumný objem a někdy také den volna. Ne proto, že bys rezignoval na výkon, ale proto, že chceš mít možnost pokračovat.

8. Co chceš, aby tvoje tělo dokázalo za deset let?

Zkus si někdy místo otázky „Co chci zaběhnout letos?“ položit jinou: Co chci, aby moje tělo dokázalo za deset let? Pokud je ti padesát, co chceš dělat v šedesáti? Pokud šedesát, co v sedmdesáti?

Najednou dostane dnešní trénink trochu jiný kontext. Půlmaraton příští rok může být pořád skvělý cíl. Osobák na desítce také. Jen už nejsou cílem jediným.

Mně je 55. Pořád chci závodit a pořád mě baví zjistit, co moje tělo ještě dokáže. Ale čím dál víc mám ještě jeden cíl: Prostě běž dál. V 65. V 75. A pokud to půjde, tak i v 85. Nevím, jak rychle a nevím, jak daleko. Ale rád bych pořád mohl nazout boty, vyjít ze dveří a rozběhnout se.

A možná se nakonec vracíme úplně na začátek

Začátečníkovi říkám: nesnaž se všechno dohnat během čtrnácti dnů. Začni pomalu, buď pravidelný a dej tělu čas. A po letech běhání vlastně říkám skoro totéž.

Nejdůležitější nemusí být jeden hrdinský výkon. Důležitější může být nepřestat. Protože běhat lépe podle mě neznamená jen běhat rychleji. Znamená to také mít možnost běhat dál.

Ať ti to běhá! ❤️
Eda