Rozběhni se z chůze za 28 dnů
>>Kurz ZDARMA<<

2023

Klikni TADY

Běh mě učí rozpoznat hlas duše a ega

Moje  malé zamyšlení o běhání


Sama sebe nepovažuji za běžce v pravém slova smyslu. (Jde o to, jak se na to díváme a co je v našich očích běžec v pravém slova smyslu, ale nebudu se pouštět do úvah).
 
Prostě tak.
 
Před rokem a půl jsem se ale rozhodla, že běh zkusím.
 
Vlastně vím, že to nepřišlo jako blesk z čistého nebe, že nejvíc mě inspiroval jeden pro můj život velmi důležitý člověk, který mi ukázal sám na svém přístupu, že běh je radost a svoboda.
 
A následovala synchronicita, jiný kamarád mi doporučil Edovy stránky, vytáhla jsem legíny, které jsem si koupila, aniž bych tušila, kdy je použiju, ale tenkrát před snad věma lety se mi prostě líbily... a vyhrabala jsem staré tenisky, které vypadaly jako běžecké.
 
Uvědomovala jsem si, že  mám v sobě  zakódováno: Nejsi sportovec, jsi nešikovná, tohle není pro Tebe. 
 
(Byla jsem orientovaná na výkon a má fyzička mým představám neodpovídala).
 
No, tak tenhle hlas jsem neposlechla, co když je alespoň minimální šance, že se mýlí... dala si na ledničku plán na 28 dní a dodržovala ho.
 
Poznámka: 
Vždy jsem ráda chodila pěšky,dlouhé procházky, hlavně brzo ráno.
Miluju potkávat zajíce, kteří překvapením, že tam někdo ráno je, vystřelí pryč, vždycky je pozdravím a omluvím se, že jsem je vystrašila.
Občas potkám i srnky, které mi překvapeně přeběhnou přes cestu.
Vycházející slunce. 
Co se běhu týče, kdykoli jsem měla dobíhat na tramvaj, raději jsem si ji nechala ujet než bych ji dobíhala a pak to půl hodiny rozdýchávala.
Uběhnout i minutu v kuse podle Edova běžeckého plánu byla výzva.
 
Ale nevzdala jsem to, rozhodnuta ten 28 denní plán dodržet.
 
Byla jsem totiž  přesně ten typ, který se pomyslně vyškrábal na strmý kopec, vydal spoustu energie a před vrcholem to zabalil, řekl si. "Tohle fakt není pro mě, kašlu na to"... a skutálel se dolů. Bez energie, bez jakéhokoli výsledku, bez dobrého pocitu. 
Pořád dokola. Edův plán byla nejen běhací výzva ale taky způsob, jak změnit směr myšlení.
 
Tentokrát jsem to nevzdala a po 28 dnech uběhla v kuse 17 minut. Celých 17 minut, bylo to skvělé.
 
Následoval plán na 5km "na pohodu". Mně se to označení "na pohodu" strašně líbí :-))
 
Přihlásila jsem se na první pětikilometrový závod, a noc předtím skoro nespala, dnes už mi to přijde úsměvné.
 
Druhá výzva byla deset kilometrů. Zvládla jsem ji :-)
 
Mohlo by to vypadat, že jsem pokračovala v tomto pomyslném stoupání, ale není tomu tak.
 
Pravda je, že jsem už párkrát  absolvovala i půlmaraton, ale to za opravdový běh fakt nepovažuju, i když jsem se do cíle zatím vždy dostala v časovém limitu a na krk mi pověsili medaili, tak druhou půlku závodu jsem víc šla než běžela.
 
Nicméně vím, že vědomí, že mě čeká  půlmaraton, mě udržuje v jakési bdělosti a respektu a že mi to pomáhá chodit běhat relativně pravidelně, i když podstatně kratší trasy.
 
Jednou ho uběhnu celý.
 
Cítím velkou vděčnost, že mi tělo umožní možnost běhání, vím, že ne každý má takové štěstí a nemusí to být nic fatálního, stačí bolavá kolena, jak vidím často na svém okolí.
 
Běh má pro mě obrovský duchovní přesah.
Učí mě vnímat vnitřní aspekty mého já, muže, který je trenérem, radí mi, jak rychle běžet, kolik běžet, kdy zpomalit, kdy přidat...,...ženu, která řeší, co na sebe (nemysli si! je to důležitý:-)), i dítě, které si u toho i zablbne.
 
Učí mě rozpoznávat ego, které by velmi rádo zase jelo ve starém výkonnostním programu, o metodě cukru a biče ani nemluvě.
 
Učí mě rozpoznávat hlas duše a její laskavost ke mně samotné.
Bože,o tom by se dalo psát dlouho😀
 
Miluju knihu Pokojný bojovník. V jedné chvíli Dan pochopí, že to cesta nám přináší radost. Ano, ano, ano!
 "Cože? Jdu celý tři hodiny, připravený konečně na to, "to" vidět a najdu tady šutr? Děláš si srandu, Sokrate?" :-)))
 
Běh je cesta,která mi pomáhá pochopit zákonitosti života. Zní to tak vznešeně, ale je to tak. Mockrát jsem uviděla paralelu s mnoha denními činnostmi.
Běh je učitel i kamarád a pomáhá mi pochopit nejen sebe samu, ale i ostatní. Snad je to i tím, že pracuju s lidmi jako lektor a velmi dobře vnímám, jak důležitá je systematičnost a trpělivost, pokud chceš po této cestě jít a uvidět výsledek, krůček po krůčku,..jako v té písničce Krůček po krůčku do světa kráčím.
S každým krůčkem se člověk trošku mění. A pokud do toho jde čistě, nechává se vést...pak se mění k lepšímu:-)
 
A v neposlední řadě je pro mě běhání možnost poslouchat. Hudbu, audioknihy, na které bych si jinak čas nenašla. 
A začínám se dostávat do fáze, kdy sundávám sluchátka a naslouchám zvukům probouzející či usínající přírody, podle toho, ve kterou dobu zrovna běhám.
 
Děkuju!!!
 
Petra L.